Plánované příspěvky

(řazeno abecedně dle příjmení řečníka)

Eklesiologie nemůže být bez misiologie a misiologie bez eklesiologie: Evangelizace v kontextu české sekularizované a pluralistické společnosti

ThDr. Pavel Černý, Th.D.
S ohledem na současný zápas o nové podoby církve (komuniální církev, emergent churches, fresh expressions of church, církev bez hranic, církev jinak, apod.) bude tento příspěvek vážit roli misie pro budování církve. Významný anglický teolog misie Lesslie Newbigin prohlásil, že „nemisijní církev a necírkevní misie jsou z pozice evangelia absurdity“. John Stott podobně napsal, že „bohoslužba, která nevede k misii je pokrytectvím. Nemůžeme velebit Boží hodnotu, aniž bychom měli přání ji zvěstovat.“ Vždyť, tak jak říká novozákonník Martin Hengel: Historie a teologie raného křesťanství jsou předně „historií misie“ a „teologií misie“. Misie i dnes pomáhá vytvářet adekvátní eklesiologické modely. Bez misie budeme utvářet uzavřená církevní ghetta, která by nezažila překypující Evangelii gaudium – radost evangelia.

Spolupráce křesťanské imaginace a apologetiky: cesta ke srozumitelnému předávání evangelia

Milana Faldynová, BA
Ve svém referátu představím přístup, který pracuje s křesťanskou imaginací takovým způsobem, aby předaná pravda byla srozumitelná. V minulém století byla značná část světa oslovena prací C. S. Lewise, jehož apologetickou práci předčí snad jen jeho fiktivní svět Narnie, který čtenáře zve k tomu, aby křesťanství zakusil ve své vnitřní jakosti. Lewisova práce by nebyla tím, čím je pro tolik čtenářů, pokud by Lewis neprožil událost, kterou sám nazývá „křest imaginace“. Jeho vnímání významu bylo proměněno a pokřtěno a on byl o krok blíž pravdě. O několik let později následovala jeho plná konverze ke křesťanství, takže není divu, že zatoužil svou zkušenost předat dalším, jejichž imaginace ještě pokřtěná není. V Lewisově pojetí je imaginace orgánem významu a rozum orgánem pravdy. Rozum pro něj stojí výše, než imaginace, přesto její roli nepodceňuje a touží svému čtenáři předávat pravdu skrze metafory, přirovnání, alegorii nebo příběhy, aby mu co nejlépe přiblížil jádro věci.

Komunikace teologie v evangelikálním kontextu

Mgr. Jiří Hedánek, Th.D., Ph.D.
Teologie slouží křesťanovi a církvi a také jiným vědám. Strukturuje znalosti a zkušenosti, učí myslet, učit se z historie, hodnotit, diskutovat a být sebekritický. Evangelikální teologie vedle hermeneutického, pragmatického a christocentrického pojetí autority a historicity Bible, zvěstování spásy a důrazu na svatost je také celistvá bez dělení na církevní a akademickou neboli je duchovní. Tím umožňuje konzistentní růst víry a praktické i duchovně odpovědné bádání. Evangelikální teologie se zabývá vypovídáním o Bohu, mezioborovou spoluprací a také aplikací poznatků jiných věd. Tím poskytuje fakta i vzory duchovní práci a platformu pro hledání specificky evangelikálních řešení badatelských otázek. Sdružení evangelikálních teologů a recenzovaný časopis Theologia vitae ale usilují o teologii nejen evangelikální, nýbrž užitečnou obecně. Pracuje se pomocí dialogu konferenčního i publikačního, což jsou dva propojené způsoby, jak zvyšovat kvalitu teologických výstupů a navzájem se stimulovat ke hledání a propracovávání nových témat. Letniční teologii se nabízí příležitost, jak obohatit diskurz o téma Ducha svatého a jeho obdarování.

The Impact of Theological Understanding on Missionary’s Ministry

Louise Ho, BSc, CRk, MA
This presentation seeks to focus on some aspects of how a missionary’s personal theological and missiological understanding of the principles and praxis of cross-cultural missions impacts his/her ministry, keeping the missionary alive and well in a variety of contexts.
Rather than being of an academic nature, it will seek to present reflections on the experiences related to the subject, of a missionary’s journey of nearly half a century.

Rozdílnost Evangelií v závislosti na okruhu adresátů

Jiří Kucián
Každé evangelium bylo zaměřeno na určitý okruh adresátů, aby byly teologické a historické pravdy o Ježíšově životě a službě dobře srozuměny. V tomto příspěvku zazní přehled těchto rozdílností s ohledem na povahové rozdíly možných čtenářů.

Misijní práce mezi nominálními křesťany

Mgr. David Symon, BA
Všichni se určitě shodneme, že každý potřebuje slyšet evangelium. Přesto, někteří ho neslyšeli, i když se za křesťany považují. Misijní práce mezi nominálními křesťany je výzvou, ve které je zcela jistě náš misijní přístup ovlivněn našimi (evangelikálními či letničními) důrazy v soteriologii a eklesiologii. V tomto příspěvku si pokládám otázky jako: „Jak se stavíme k rozdílům ve věrouce a k misii mezi nominálními křesťany stavíme?”, „Nakolik je misie v Evropě mezi nemuslimy potřeba?”, „Máme lidem pomoci ať přejdou k nám, nebo je vybavit k tomu, aby přispěli k probuzení ve svých církvích?”, „Jaká mohou být pozitiva a negativa přítomnosti nominálního křesťanství na misijním poli?” Tato krátká studie vychází z četby o problému proselytismu a etnonáboženské identitě a zaměřuje se na kontext národů jihovýchodní Evropy (Balkánu). Mé závěry jsou založeny na sekundární literatuře, na vlastním pozorování, a především na výpovědích současných českých protestantských misionářů různých denominací v zemích bývalé Jugoslávie, se kterým proběhly polostrukturované rozhovory v letech 2018-2019, v rámci širšího výzkumného projektu.