Sympozium 2022:
Bible a Duch svatý

Ať už je Bible předmětem akademického bádání nebo nástrojem každodenní zbožnosti a duchovního formování, práce s ní má v lidských rukách vždy pravidla. Jakou úlohu při čtení Bible ale sehrává třetí osoba Trojice? Jaká je role Ducha svatého při formování biblického kánonu, jeho přijímání během dějin církve a jaká je dnes, když se na Bibli díváme optikou soudobých problémů a potřeb?

Toto sympozium se pokusí poodkrýt možnosti konceptualizace aktivní role Ducha svatého při četbě Bible s ohledem na současnou situaci na polích biblistiky, biblické hermeneutiky a praktické teologie.

Program

Čas Přednášející Téma
9.00-9.15
Úvod
9.15-9.55 Milan Buban Lectio divina jako nástroj rovnováhy mezi exegetickým a duchovním čtením Písma
10.00-10.40 Marek Harastej Využití synchronních metod studia Bible ve skupině
Přestávka
11.00-11.40 Jiří Kucián Inspirovanost Písma
11.45-12.25 Milana Faldynová Apologetika v první církvi
Oběd ve vlastní režii
13.30-14.10 Lukáš Targosz Stavitel víry a bořitel náboženství
14.15-14.55 Pavel Hejzlar Hospodin usmrcuje i oživuje
Přestávka
15.15-15.55 Michael Buban Pojem zkušenosti v letniční hermeneutice od poloviny 20. stol. po dnes
16.00-16.40 Michal Foltín Pohľad na Písmo očami Bethel Church (videozáznam)

Michael Buban: Pojem zkušenosti v letniční hermeneutice od poloviny 20. stol. po dnes

Letniční hnutí se od konce 2. světové války projevilo nejen jako vitální misijní síla, ale i jako síla intelektuální. Pojetí Ducha svatého jako komunikativního společníka na cestě víry, stále se objevující charismata, nové kulturní kontexty na misijním poli a měnící se tvář západní společnosti přinutila letniční nejen k autorství tréninkových manuálů, ale i pokusů o vysvětlení principů náboženské zkušenosti, která jejich hnutí ustavila. Tento příspěvek se pokusí utřídit fáze vývoje přemýšlení o roli (nejen náboženské) zkušenosti v biblické hermeneutice, rozeznat hlavní názorové proudy a nastínit možné cesty vpřed.

Milan Buban: Lectio divina jako nástroj rovnováhy mezi exegetickým a duchovním čtením Písma

Není to tak dávno, kdy česká letniční církev s nadšením přijala gramaticko-historickou metodu jako východisko správného výkladu Bible. Porozumění gramatického významu textu v jeho dobových souvislostech se stalo kompasem každého dobrého vykladače. Mnozí však brzy pocítili, že pouze exegetické čtení, stejně jako dříve čtení pouze duchovní, může degradovat k obhájení vlastních předpokladů. Ve svém příspěvku se pokusím navrhnout, jak spojit exegetické a duchovní čtení Písma do rovnováhy za pomoci starobylé metody Lectio divina.

Milana Faldynová: Apologetika v první církvi

První církev je současné církvi vzorem v přístupu k evangelizaci, v postoji vůči vlivu sekulárního prostředí, ve správě majetku, či vnitřní organizaci. Pro letniční hnutí je rovněž důležité, jakým způsobem první církev pracuje s dary Ducha svatého. Může být vzorem i pro naše dnešní apologetické metody? Tento příspěvek má za cíl zaměřit se na vybrané apologetické obsahy Nového zákona a nastínit, jakým způsobem mohou být inspirací pro současnou apologetiku.

Michal Foltín: Pohľad na Písmo očami Bethel Church

Učitelia a nasledovníci hnutia Bethel Church dávajú vo svojej teológii osobným skúsenostiam a zážitkom veľký priestor. Tieto zážitky a skúsenosti následne formujú ich doktríny a v nemalej miere tak utvárajú ich celkový pohľad na Písmo. Základom pre správne porozumenie a aplikáciu Písma je poznanie Boha, ktorý skrze svojho Ducha uvádza človeka do pravdy natoľko, že je schopný ju rozoznať a uveriť jej. Mali by sme si preto právom položiť otázku, ktorá predstaví precedens pre ďalšie porozumenie smerovania tohto hnutia. Je práca s Písmom v Bethel Church základom ich učenia a ak áno, je to Duch svätý, ktorý pracuje skrze ich teologické dôrazy?

Marek Harastej: Využití synchronních metod studia Bible ve skupině

Výuka teologie zpravidla připravuje studenty na výklad Bible, který vychází z exegeze a pracuje s hermeneutickými metodami výkladu. Tyto diachronní metody nám umožňují hlubší vhled a chrání nás před subjektivismem. Zároveň ale staví vykladače do pro dnešního člověka obtížně přijatelné role mentora a autority. Synchronní metody naopak umožňují přístup k textu z pozice rovnocenného partnera či spolupoutníka. Příspěvek si klade za cíl vysvětlit základní vymezení synchronních a diachronních metod, jejich přínos, ale také limity. Představit některé konkrétní metody a na nich ilustrovat možnosti synchronního přístupu při výkladu Písma svatého zvláště v heterogenních skupinách, kde se potkávají „zkušení“ křesťané s lidmi, kteří sami sebe definují jako nevěřící či hledající.

Pavel Hejzlar: Hospodin usmrcuje i oživuje

Usmrcuje Hospodin jednoho a oživuje druhého nebo se jedná o dvě fáze Božího jednání s týmž člověkem? Zasazení výroku z 1 Samuelovy 2,6 v širších souvislostech nasvědčuje druhé možnosti. Hospodin je sice představen jako pán života a smrti, ale skutečnost, že nakonec vítězí život, potvrzuje převahu Hospodinova milosrdenství. Týmž směrem ukazuje obdobný výrok z Deuteronomia 32,39, čteme-li jej na pozadí celé kapitoly, která rekapituluje příběh Izraele – včetně jeho „usmrcení“ vydáním do moci nepřátel a „oživení“, když se Hospodin ke svému lidu navrací. V listu Římanům se motiv usmrcení a oživení stává základním modelem Božího jednání, který apoštol vztahuje nejen na Izrael, ale také na Krista, křesťany, lidstvo a celé stvoření. Ti všichni jsou podrobeni Božímu svrchovanému jednání, které je vede skrze smrt k životu na vyšší úrovni. Příspěvek obrací naši pozornost k biblickému textu coby svědectví o Bohu – jeho jednání a vlastnostech. Výrok, který se zprvu zdá zarážející, po bližším přezkoumání skýtá ucelenou představu Boha, který je jak svrchovaný, tak milosrdný.  

Jiří Kucián: Inspirovanost Písma

První část příspěvku pojedná o roli Ducha svatého při inspiraci Písma. Druhá se bude tázat po účelu této inspirace, třetí po trvání této inspirace. Poslední dvě části příspěvku se zaměří na otázky textových variant v biblických rukopisech a otázky překládání Bible právě s ohledem na inspirovanost biblického textu.

Lukáš Targosz: Stavitel víry a bořitel náboženství

Duch svatý nás podle Ježíše uvádí do veškeré pravdy, a to zahrnuje také bourání falešných představ o Bohu. Duch nejen staví naší víru, ale také boří nebo otřásá vším, co jsme si na ni přidělali my sami, včetně nesprávného čtení Bible – aby zůstalo jen to, co je od Boha, a co je skutečně neotřesitelné. Na cestě víry je tento proces dobře viditelný na půdorysu konstrukce – konverze – zpochybnění – dekonstrukce – dekonverze – rekonstrukce. Přijmeme-li roli Ducha nejen jako stavitele naší víry, ale také jako bořitele našeho náboženství, vydáme se na cestu ke zmocněné a plodné duchovní zralosti